Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bílý kamének s novým jménem

Zj 2;12-17

 

"Andělu církve v Pergamonu napiš: Toto praví Ten, který má ostrý dvojsečný meč: Vím, že bydlíš tam, kde je satanův trůn, a že se držíš mého jména a nezapřel jsi mou víru ani v těch dnech, kdy byl Antipas, můj věrný svědek, zabit u vás, kde bydlí satan. Mám proti tobě jen to, že u sebe máš přívržence učení Balaámova, který učil Baláka svádět syny Izraele k modlářským hodům a ke smilstvu. Podobně i ty máš přívržence učení nikolaitů. Proto čiň pokání. Jinak k tobě brzy přijdu a budu s nimi bojovat mečem svých úst. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Kdo vítězí, tomu dám jíst skrytou manu a dám mu bílý kamének a na tom kaménku napsané nové jméno, jež nezná nikdo než ten, kdo je přijímá."

 

Také jste v Bibli narazili na text, ve kterém je zaslíbeno, že ti, kteří zvítězí, budou patřit do Božího království a dostanou nové jméno, které jim dá osobně Ježíš Kristus před vstupem do Jeho království? Jak bude znít? Jaké to asi bude - dostat jméno přímo od Boha (od toho, kdo mě zná lépe než já sama sebe), které nikdo jiný nemá ani nezná, ve kterém se bude zrcadlit můj dosavadní život a můj osobní boj o Boha, Jeho charakter a bezhříšnost?

 

Zajímalo mě, co to znamená dostat od Boha nové jméno a jestli existovaly nějaké situace v Bibli, které by mi to pomohly trošku přiblížit.

 

Immanuel = Ježíš

 

Mt 1;20-23  Když však o tom přemýšlel, hle, ve snu se mu ukázal Hospodinův anděl a řekl: "Josefe, synu Davidův, neboj se vzít si Marii za manželku, neboť to, co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, neboť on zachrání svůj lid od jejich hříchů."  To vše se stalo, aby se naplnilo, co Hospodin řekl ústy proroka:  "Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel," což se překládá: Bůh je s námi.

 

V proroctví bylo řečeno, že Mesiáši dají jméno Immanuel (Bůh je s námi), což byl Jeho úkol. Přišel, aby nás zachránil ze smrtelného zajetí a představil Boha tím nejbližším způsobem – protože člověk padl, stal se náš Stvořitel člověkem, aby mohl přebývat osobně mezi námi, aby nás mohl zachránit a co nejvíc se k nám přiblížit.

Anděl později Josefovi řekl, aby mu dali jméno Ježíš – ten, který zachrání svůj vlastní lid od hříchu.

 

V Biblických dobách jméno nebylo jen obyčejným jménem, znamenalo také charakter, nebo poslání.

 

A jak to bylo s těmi, kteří jméno měli, ale Bůh jim ho změnil? Jaké měl k tomu důvody?

 

Abram - Abraham

 

Gn 17;1-6 Když bylo Abramovi devadesát devět let, ukázal se mu Hospodin a řekl mu: "Já jsem Všemohoucí Bůh. Choď stále přede mnou a buď poctivý. Splním svou smlouvu s tebou a nesmírně tě rozmnožím." Abram padl na tvář a Bůh k němu mluvil: "Hle, já sám s tebou činím smlouvu: budeš otcem mnohých národů. Nebudeš se už jmenovat Abram, Vznešený otec, ale Abraham, Otec množství, neboť jsem tě učinil otcem mnohých národů. Způsobím, aby ses nesmírně rozplodil, a učiním z tebe národy - i králové z tebe vzejdou.

 

Z Boží strany to byla osobní věc. Bůh přichází k Abramovi, ukáže se mu a mluví. Mění mu jméno podle toho, jaké zaslíbení mu dal a jakou smlouvu s ním právě uzavřel.

 

Saraj - Sára

 

Gn 17;15-19 Bůh Abrahamovi řekl: "Své manželce Saraj už nebudeš říkat Saraj, Bojovnice, ale bude se jmenovat Sára, Kněžna. Požehnám ji a dám ti z ní syna. Požehnám ji a budou z ní národy, vzejdou z ní králové národů." Abraham padl na tvář, zasmál se a pomyslel si: "Copak se stoletému narodí syn? Copak Sára v devadesáti letech porodí?" Odpověděl tedy Bohu: "Kéž je před tebou živ aspoň Izmael!" Bůh však řekl: "Nikoli! Tvá manželka Sára ti vskutku porodí syna a dáš mu jméno Izák, Smíšek. Jemu potvrdím svou smlouvu, aby byla věčnou smlouvou pro jeho budoucí símě.

 

Saraj byla Abrahamova manželka. Zajímavé je, že v tomto případě Bůh oznamuje změnu jejího jméno manželovi a ne přímo ji.

 

Jákob – Izrael

 

Gn 32;23-29  V noci pak vstal a vzal své dvě ženy, své dvě otrokyně a svých jedenáct synů a přebrodil potok Jabok. Vzal je a převedl je přes potok; převedl všechno, co měl. Tehdy Jákob zůstal sám. Někdo s ním ale zápasil, až dokud nezačalo svítat. Když viděl, že ho nepřemůže, udeřil ho do kyčelního kloubu, takže se Jákobovi při tom zápasu vymkl kyčel. Tehdy řekl: "Pusť mě, začíná svítat!" "Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš!" odpověděl Jákob. "Jak se jmenuješ?" zeptal se ho. "Jákob," odpověděl. Na to mu řekl: "Tvé jméno už nebude znít Jákob, ale Izrael, Boží bojovník, neboť jsi zápasil s Bohem i s lidmi a zvítězil jsi!"

 

Gn 35;9-11 Jákobovi se na jeho cestě z Padan-aramu znovu ukázal Bůh a požehnal mu. Bůh mu řekl: "Jmenuješ se Jákob; tvé jméno však už nebude znít Jákob, ale budeš se jmenovat Izrael." A tak se mu říká Izrael. Bůh mu řekl: "Já jsem Všemohoucí Bůh. Ploď se a množ se, a bude z tebe národ, dokonce svazek národů; i králové vyjdou z tvých beder.

 

Nové jméno dostal Jákob poté, co se vrací zpět do domoviny, ve které se má potkat se svým bratrem, kterému podvodem přebral požehnání prvorozeného. Měl z toho setkání velký strach a úzkost. Bál se o život (svůj i svých blízkých), plně si uvědomoval, co kdysi udělal a litoval toho. Skoro celou noc zápasil s Bohem, on ale nevěděl, s kým to zápasí. Možná si myslel, že je to jeho bratr. Každopádně to byl z jeho strany zápas o život. Naplno se upnul na Boha a jeho zaslíbení. Pokorou, lítostí a odevzdaností zvítězil a obdržel to, po čem toužil a co žádal. Nakonec získává požehnání (jistotu, že ho Bůh přijal, odpuštění) a jako symbol vítězství nad hříchem také nové jméno.

 

Jákobův zápas se týká i nás, hlavně těch, kteří budou žít v závěru dějin. Je předobrazem doby soužení.

 

Jer. 30;3-11 Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy svůj lid Izrael a Judu přivedu zpět ze zajetí a navrátím je do země, kterou jsem dal jejich otcům, aby ji obsadili." Toto jsou slova, která Hospodin promluvil o Izraeli a Judovi. Tak praví Hospodin: "Slyšíme vyděšený křik - čirá hrůza, žádný klid! Rozhlédněte se a ptejte se: Copak může muž rodit? Proč tedy vidím všechny muže s rukama na břiše jako rodičky, s popelavými tvářemiBěda, bude to hrozný den jako žádný jiný, čas Jákobova soužení - bude z něj ale zachráněn. Toho dne, praví Hospodin zástupů, zlámu jho na jejich šíji a zpřetrhám jejich postroje, takže už nebudou sloužit cizákům, ale budou sloužit Hospodinu, svému Bohu, a svému králi Davidovi, kterého jim ustanovím. Neboj se, můj služebníku, Jákobe, a ty, Izraeli, neděs se, praví Hospodin. Hle, zachráním tě z dálné ciziny a tvé potomky z jejich vyhnanství. Jákob se vrátí a odpočine v bezpečí a nikdo už ho nevyděsí. Vždyť já jsem s tebou, praví Hospodin, já tě zachráním. Skoncuji se všemi národy, do kterých jsem tě rozprášil. S tebou však nikdy neskončím, i když tě ztrestám po právu a nenechám tě bez trestu."

 

Iz 27;5-6  Ať už se chopí mé ochrany a ať se se mnou usmíří; ať už se se mnou usmíří! Přicházejí dny, kdy Jákob vpustí kořeny; Izrael vypučí a rozkvete, naplní svět svým ovocem.

 

Jejich víra nezakolísá, i když nedostanou okamžitou odpověď na modlitby. Navzdory úzkosti, hrůzám, těžkostem, které budou prožívat, se nepřestanou modlit. Pevně se budou držet Boha a nepustí se. Kde získat takovou víru? Jen přes vítězné boje ještě v době přípravy.

 

Zj 7;13-17 Jeden z těch starců pak promluvil a zeptal se mě: "Kdo jsou ti oblečení do bílých rouch a odkud přišli?" Odpověděl jsem: "Pane můj, ty víš." Tehdy mi řekl: "To jsou ti, kteří přišli z velikého soužení. Vyprali svá roucha a vybílili je v krvi Beránka. Proto jsou před Božím trůnem a slouží mu v jeho chrámu dnem i nocí. Ten, který sedí na trůnu, bude přebývat mezi nimi. Nebudou už nikdy hladovět ani žíznit, slunce ani horko je nespálí, neboť je bude pást Beránek, který je uprostřed trůnu. Povede je k pramenům živých vod a Bůh jim setře každou slzu z očí."

 

Jákobův zápas je pro mě povzbuzením, protože ukazuje, že lze dojít vítězství. Je to zároveň výzva k vyznávání a opouštění hříchu už v době přípravy na druhý příchod Pána Ježíše (to dosvědčuje naši opravdovost a upřímnost – začít už v době kdy je relativně klid a prostor na přípravu).

 

Změna jména je svědectví o Jákobově vítězství. To jméno, které připomínalo hřích (jeho starý život a charakter), bylo nahrazeno novým jménem, novým začátkem.

 

Pokud chceme vítězství, musíme počítat s tím, že bez zápasu, boje, zkoušek a útoků toho nemůžeme dosáhnout. Bez boje není ani vítězství. A jestliže toužíme po stále snazším vítězství, musíme počítat s tím, že budou boje a útoky častější. Každé vítězství nás posílí, povzbudí a při další zkoušce či útoku je pak snazší se rozhodnout vše svěřit do Božích rukou, protože už s tím máme pozitivní zkušenost a víme, že jedině takto přijde zaručeně vítězství, je to jen otázkou času.

 

A jak je to se jménem, které má být napsáno na bílý kamének? Proč vlastně na kamének? V případě, kdy Bůh psal vlastním prstem do kamene (např. Desatero) znamenalo to, že je to něco trvalého, neměnného a vždy platného. Že by tedy to naše nové jméno napsané na kamének byl symbol našeho trvalého a neměnného vítězství nad hříchem?

 

Ten, který pojmenovává, panuje nad tím, komu dává jméno. Adam dostal jméno od Hospodina a dostal za úkol pojmenovat veškeré stvoření, které bylo na zemi (zvířata, ptactvo, polní zvěř – Gn 2;30, po pádu do hříchu také svoji ženu – Gn 3;20), pečovat o něj a nad ním panovat. Nám dá nové jméno náš Pán – Ježíš Kristus. I na nové zemi bude „naši hlavou a my jeho tělem“. Navždy úzce spojeni s naším Tvůrcem a Stvořitelem.

 

Tím, že nám Pán Ježíš dá nové jméno, stane se našim trvalým Pánem a Králem.

 

Bílý kamének je vlastně něco jako občanka, která nás opravňuje být občanem nebeského království, je stálou připomínkou toho, komu patříme a kdo se o nás stará.

 

Možná to bude také i připomínka toho, že jsme si nechali vzít naše kamenné srdce a dostali srdce z masa, které miluje Hospodina (Ez 36;24-28 Posbírám vás z pohanů, shromáždím vás ze všech zemí a přivedu vás zpět do vlasti. Pokropím vás čistou vodou a budete čistí. Ode vší vaší nečistoty a ode všech vašich hnusných model vás očistím. Dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Vezmu vám z těla srdce z kamene a dám vám srdce z masaVložím vám do nitra svého Ducha a způsobím, abyste se řídili mými pravidly, dodržovali mé zákony a jednali podle nich. Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům. Budete mým lidem a já budu vaším Bohem.)

 

Zj 3;12  Kdo vítězí, toho učiním sloupem v chrámu svého Boha a nevyjde již nikdy ven. Napíšu na něj jméno svého Boha a jméno města svého Boha, Nového Jeruzaléma sestupujícího z nebe od mého Boha, i své nové jméno.

 

Iz 62;1-4  Kvůli Sionu nezůstanu mlčet, kvůli Jeruzalému neutiším se, dokud jeho spravedlnost nevzejde jak rozbřesk a jeho spása nevzplane jako pochodeň. Národy spatří tvoji spravedlnost i všichni králové slávu tvou a tehdy dostaneš nové jméno, jež ti Hospodinova ústa vyberou. V Hospodinově ruce budeš slavnou korunou, v dlani svého Boha královskou čelenkou. Už nikdy ti nebudou říkat Opuštěná, tvoji zem nebudou nazývat Pustinou. Budou ti říkat Oblíbená a tvoji zem nazvou Provdanou - ano, Hospodin se bude v tobě kochat, tvá země znovu bude manželkou!