Jdi na obsah Jdi na menu
 


Syn nám byl dán

29. 8. 2014

Izajáš 9;5-6

 

Vždyť se nám narodilo dítě, byl nám dán syn; na jeho ramenou spočine vláda a bude nazýván: Podivuhodný rádce, Mocný Bůh, Otec věčnosti, Kníže pokoje. Jeho vláda stále poroste a jeho pokoj bude bez konce. Na Davidově trůnu usedne, aby vládl jeho království, aby je ustanovil a upevnil právem a spravedlností od toho dne až navěky. Horlivost Hospodina zástupů to způsobí!

 

Tenhle text má větší hloubku, než jsem si donedávna myslela. Přemýšlela jsem o velikosti Boží lásky, kdy nebeský Otec svolil k tomu, aby nás Ježíš zachránil tím jediným možným způsobem, díky kterému ztratí to, co spolu doposud měli. Ježíš přinesl oběť s trvalými následky. Tolik milují člověka (Své dílo), že Ježíš za něho dal svůj život. Asi nikdy nedokážu pochopit, co to všechno znamená a do jaké hloubky, šířky i délky to jde. Přijde mi, že na to mám mozkové buňky až příliš omezené  Každopádně celou věčnost o tom budeme moci přemýšlet a objevovat stále nové a nové věci. Během tohoto mého dumání co to znamená, že Syn nám byl dán, se mi s Boží pomocí v něčem rozjasnilo a s tímto malým střípkem poznání bych se ráda podělila.

 

Ježíš se v několika podobenstvích dotýká tématu svatby. On se nazývá ženichem, nevěsta pro Ježíše je církev (jsou to ti, kteří Mu patří, mají Jeho charakter, nesou ovoce Božího Ducha, milují Ho z celého srdce, jsou Mu podobní a zcela odevzdaní). Doposud jsem to chápala spíš obrazně, ale ono je to myšleno naprosto vážně…

 

Genesis 2;24 Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem. Tak i Ježíš opustí prostředí u Božího trůnu, ve kterém žil, opustí svoji rodinu, přilne ke své nevěstě a budou jedním tělem.

 

Ženich na této zemi také opouští své rodinné zázemí, aby mohl plně přilnout ke své ženě, stát se jedním tělem, a to už na vždy. Tak i Ježíš opouští své trvalé fyzické společenství s nebeským Otcem a bude s námi žít na nové zemi už na vždy. Když mi toto došlo, začaly mi dávat smysl i texty v Bibli, různá podobenství, které nám mají pomoci pochopit, jak úzké propojení nás s Ježíšem čeká. Jak důvěrný vztah bude mezi námi. V některých textech jsme přirovnáváni např. ke kmeni a ratolestem – odhalují hloubku tohoto trvalého spojení, ke kterému má mezi námi a Ježíšem dojít. Jan 15;4-5 Zůstaňte ve mně, a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li při kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně. Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic.

 

Na svatbu se musíme patřičně připravit. Potřebujeme se zcela nechat očistit od hříchu (sobectví, pýchy a vzpoury), naplnit Božím Duchem, aby vůbec bylo možné naše spojení, potřebujeme také bílý svatební šat, což je Kristův charakter a Jeho spravedlnost. Asi všem je jasné, že svépomocí toho nejsme schopni. Ale u Boha je všechno možné. U Něho máme k tomu vše potřebné, jen si pro to musíme přijít. L 11;9-10 A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.

 

Zj 21;2-4 A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: „Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo.“